Japanese Rock

Isaaca · Posted: Thu 21:47, 07 Dec 2006 Post subject:

tak to já píšu "odjkaživa" když jsem byla malá psala jsem o Xeně a HerkulovixDDDD potom přišel Sindibád... potom malou chvilku i JAGxDDDDDD no a tak se to různě se mnou táhlo... potom jsem začal psát prsotě příběhy jan tak většinou různý sci-fi nebo fantasy (ale většinou to bylo takové podivné...) to sem se zase rozepsala o něčem mimo [OT]

Corciliena · Posted: Thu 22:11, 07 Dec 2006 Post subject:

To bych nebyla já, abych nezareagovala XDDD
však já taky píšu už dost dlouho, ale o jrockerech půšu v porovnáním s tím hrozně krátce XD
mám snad milion nedokončených povídek a příběhů a nechce se mi to dodělávat xD to bylo úplně všechno ... jak jsem něco přečetla, musela jsem si udělat pokračování XDDD to byl ... HP, pán prstenů, dokonce i anime, manga, pak vlastní fikce (skoro vždycky to skončilo po vypracování charakterů, to jediný mě na tom asi nejvíc bavilo teehehe XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD když se něco dostalo dál, po chvíli jsem to smazala s tim, že je to trapný XD) ostatně všechno, já jsem hroznej grafoman *jde psát povídku* XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

dopr ... gomen XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD rehnii mě zabije XDDD

rehnii · Posted: Thu 22:39, 07 Dec 2006 Post subject:

Corci: V poho, v podstatě je to k tématu XD já jsem stejně mimo ze SDC XD asi si taky napíšu nějakou manga FF k tomu (ještě umět kreslit XDDD)... jen je problém, že manga etě není dokoínčená *kapka*

Jinak Isa-chan: to pokračování je fakt brutálné XD

Isaaca · Posted: Thu 23:18, 07 Dec 2006 Post subject:

tak jo ještě sem něco napsala:) .... tak když nemusím ráno vstávat...

*klepi klep* Uruha šel otevřít dveře. Za nimi stál Kai. Celý udýchaný. „Je pravda co volal Aoi!!!?“ Uruha přikývl. Kai se zkroušený přidal k ostatním v kuchyni. Všichni tak nějak cítili s Miyavim. Nebo spíš chtěli být solidární.
„Takže policie už tady byla??“ Mapoval Kai situaci. Všichni přikývli. „A byl Miyavi už u lékaře??“
„Ještě ne.“ Odpověděl přísedící Aoi.
„Ale to by měl!“
„My víme. Neboj! Teď je u něho Reita tak je musíme nechat.“ Při těchto Aoiových slovech se Rukimu ztrácel Reity obraz nadobro. Pochyboval, že by někdy ještě mohl se Reity dotýkat nějak osobněji, protože on teď určitě bude jen z Miyou!
Za oněmi dveřmi: Reita pomalu uvolnil sevření své náruče. Miyavi stále svíral Reitovy ruce. Po chvíli je uvolnil. Své ruce spustil podél těla. Reita vstal z postele a obešel ji aby byl čelem k Miyavimu. Teď si hleděli do očí. „Miya-chan můžeš mi někdy odpustit???“ Miyavi na tuto otázku přikývl. Reitovy se trochu ulevilo!
„Já tě miluji Reito a nezlobím se na tebe.“ Při tom se na své tváři pokusil vykouzli úsměv. Moc mu to nešlo, avšak Reitu to potěšilo.
„Já tebe taky miluji.“ Sdělil Miyavimu.
Miyavi vstal z postele a pověsil se kolem Reity krku. „Já měl strach!“ Pošeptal mu do ucha. Reita nevěděl co na to má odpovědět. Tak jen přitiskl Miyovo tělo víc ke svému. „Bál jsem se také, že už tě nikdy neuvidím…. Bál jsem se, že mě zabijí… neudělali to! Neudělaly!“ Reita byl rád.
„Je to všechno moje vina!“ Vykřikl Reita. Miyavi na něho tak nevěřícně zíral. „Kdybych ti věřil… tak by se ti TO nestalo!“ Miyavi viděl utrávený výraz v tváři, kterou měl pře očima.
„Ne za to nemůžeš, za to si můžu leda já sám.“ Řekl docela tiše Miyavi, ale Reita to zaslechl. Něco takového nemohl akceptovat!!!!
„Tohle už nikdy neříkej!!! Rozumíš nikdy!!!“ Přitom držel Miyu za bradu a snažil se mu domluvit. Pak ho znovu přitiskl k sobě.
„Já sem musel to celé vyprávět tem policajtům.“ Stěžoval si potichu. Velice potichu. Skoro to šeptal těsně do ucha. „Bylo to tak nepříjemné a trapné.... ponižující!“
„Byly na tebe milí?“ Aspoň vyzvídal. Miya přikývl.
*tiché ťuky ťuk* Ozvalo se na dveře ložnice. Dovnitř vstoupil Kai. Spatřil jak Reita objímá Miyaviho.
„Gomen. Jenom…“ Odmlčel se. Reita se otočil.
„Co je??“
„Já nechci rušil… ale Miyavi by měl zajet do nemocnice…. Bude lepší ještě teď.“ Reita chápal, že to bude opravdu lepší. Kai se rychle vytratil z pokoje.
„Miya-chan. Pojedeme?“ Miyavi jen přikývl. Reita ho pomalu pustil.
Uruha zatím připravil nějakou svojí košili a bundu, kterou půjčil Miyavimu.
„Chcete odvést??“ Nabízel se Kai. Reita zaktoutil hlavou.
„My to zvládneme.“ Uchopil Miyu za ruku. Nasedli do Rukiho auta a odjeli.
V Západní nemocnici, kde ležel jednu dobu také Kai: Zašli na ambulanci….. Miyaviho prohlédli a vzali mu krev…. Potom jim sestřička sdělila, kdy si mohou zavolat pro výsledky. Reita si pak Miyaviho odvedl.
Jeli k Reitovy domů. Ten připravil Miyvimu koupel. Půjčil mu košili a čisté trenýrky. Celou tu dobu Miya působil jako tělo bez duše.
„Pojď se vykoupat.“ Zamával na něho Reita. Myavi přišel do koupelny. Měl tam napuštěnou vanu s pěnou do koupele. Miya přivstupu ucítil takovou příjemnou vůni, která se linula celou koupelnou.
Reita chtěl být užitečný a tak začal sám Miyaviho svlékat. Bylo poznat, že je Miya rád za toto Reitovo chování.
Potom si vzal do ruky houbu. Namočil ji a začal jí mýt Myova záda. Namočil mu i vlasy. Voda mu přitom stékala do obličeje a odkrývala jeho modřiny.
Miyavi se přitom poprvé za tuto dobu zasmál. Tím jak mu kapičky vody stékaly po obličeji do úst a očí. Šimralo ho to, ale také mu to bylo chvílemi nepříjemné.

rehnii · Posted: Thu 23:36, 07 Dec 2006 Post subject:

To je kawaaaaii! *.* úžasný, miluju tvůj styl psaní *.*

Isaaca · Posted: Fri 9:47, 08 Dec 2006 Post subject:

Corciliena · Posted: Fri 14:43, 08 Dec 2006 Post subject:

*místo klávesnice radši lavor* **-** xDDD

Lina.Lina · Posted: Fri 17:07, 08 Dec 2006 Post subject:

je to božíííí XDDD

Isaaca · Posted: Fri 21:15, 08 Dec 2006 Post subject:

nevim co k tomu dodat, snad jen hezké počteníčko...

Reitovy dotyk ho uklidňoval. Teplá voda mu uvolnila každý jeho sval. Konečně se Miyavi cítil v bezpečí.
Reita ho obskakoval. Když se Miya chystal vylézt z vany připravil mu osušku a zabalil ho do ní a odvedl do ložnice. Kde to čistě povlékl a uložil Miyu ke spánku. Chtěl odejít, ještě něco poklidit a nechat ho v klidu, ale Miyavi Reitu zastavil.
„Zůstaň tady.“ Požádal ho. Reita proto neodešel. Lehnul si vedle Miyi a uchopil ho za ruku. Miyavi se k němu přitulil a pokusil se usnout.
Reita ho něžně hladil a Miyavi při tom pomalu ponořil do spánku. Jenže začaly přicházet sny! Nepříjemné a temné sny!
Miya sebou začal trhat a vykřikoval ze spaní. „Ne… ne…. Oegai…. Yamete…. !!!“ Reitovy ho bylo líto.
Miyavi sebou prudce cukl, až odstrčil Reitu, který málem spadl ne zem. Přerývavě dýchal, posadil se. Oči se mu leskly.
„Sem tady u tebe.“ Reita rychle zareagoval. Miyavi se uklidnil. Už nebyl v té uličce. Už se ho nedotýkali cizí ruce. Už nemusel, nemusel nic.
Reita odběhl do kuchyně a připravil Miyovi meduňkový čaj, který je dobrý naspaní. Sám si také připravil jeden hrnek. Společně jej vypili.
„To bude dobré Miya-chan.“ Usmíval se Reita. „Všechno už bude dobré!“ Potom konečně usnuli a probudili se až ráno.
U Rukiho: Byl doma sám. Nevěděl jestli má zavolat k Reitovy, ale raději to neprovedl. Uvařil si šálek horké kávy. Při tom někdo zazvonil. Ruki si pomyslel, kdo to může být v tuto ranní hodinu? Šel ke dveřím a otevřel je. Stál tam Kai.
„Můžu dál??“
„Jistě. Co tě sem přivádí??“
„Já, jenom sem se tě chtěl zeptat, jak se cítíš?“ Rukiho překvapilo, že na něho přeci jen někdo myslí.
„Jo… jo dobrý.“ Přikyvoval Ruki. Přitom vpustil Kaie do domu. Kai se rozhlížel.
„No moc dobře to tady nevypadá.“ Rukimu se všude válelo špinavé nádobí… na zemi měl drobky… no nevypadalo to tam dobře.
„Ruki musíš se dát dohromady!! A musíme se vzmoct všichni… protože jsem zrušili jedno turné a zkoušení teď taky moc pravidelně neprobíhá! V takovém tempu by jsem se mohly pomalu rozpadnout!!!... doufám, že to nechceš.“
„Kaii…“ Ruki koukal z otevřenou pusou na tento jeho proslov. „Ne to nechci. Máš úplnou pravdu.“ Kai byl tak hodný, že pomohl uklidit dům a dokonce umyl nádobí a dal prát špinavé prádlo. Když prohraboval koš s prádlem nelezl tam pár druhů, které Ruki určitě nenosí.
„Co ta černá podprsenka? Co s ní?!“ Ptal se Kai a přitom si jí nenápadně prohlížel. Ruki přiběhl a nevěděl které z děvčat, co tu trávili noc, by mohla být a tak jí vzal a prostě vyhodil do smetí. Kai jen nevěřícně zakroutil hlavou.
„*etoooo* Můžu se tě zeptat na něco osobního??“
„No jo.“ Ruki přikývl, protože znal Kaie jaký je vlezlý a mrzutý, když neví to co chce.
„Ty si… ty máš…. Miluješ Reitu?“ Ruki se zarazil. Odpověď znal, nebo ji tušil… ale nevěděl jak na to odpovědět Kaiovi. Pak se rozhodl, že řekne pravdu: „Myslím, že ho miluji.“
„Takže ty slečny co sis vodil domů tě vůbec nezajímaly… nevzrušovaly??“ Tohle Rukiho opravdu zarazilo. Neodpověděl, ale pravdou bylo, že ty dívky Rukiho opravdu nijak zvlášť nevzrušovaly.
U Reity: Miyavi se konečně probudil.
Reita byl celou dobu přitisknut k němu co nejblíže. Chtěl ho podvědomě chránit. Ráno však vstal dříve. Udělal snídani. Sice to byl jen namazaný chleba máslem a kakao, ale Miyu to ráno potěšilo.
Při snídani se Miyavi snažil tvářit a bavit jako by se nikdy nic nestalo!

Lina.Lina · Posted: Fri 21:27, 08 Dec 2006 Post subject:

kawaiiiiiiiiiiiiiiiii fakt píšeš skvěle

jUsT.mE · Posted: Fri 21:36, 08 Dec 2006 Post subject:

OMG Ruki má v bytě bordel!?

...tak už to musí bejt opravdu vážný

rehnii · Posted: Fri 21:52, 08 Dec 2006 Post subject:

Krásně napsané

Corciliena · Posted: Fri 22:00, 08 Dec 2006 Post subject:

Tak ... a to Reita chtěl být Rukim, aby mu mohl udělat bordel v pokoji ... a ono stačí mu zlomit srdce XDDD /to je dekadentní vtip xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD/

wheee *-*

Lina.Lina · Posted: Fri 22:13, 08 Dec 2006 Post subject:

štve mě že neumím takhle psát XDDD