Japanese Rock

Lina.Lina · Posted: Tue 21:04, 30 Jan 2007 Post subject:

Sumire je mrcha .........Kanon + Miku 4evaaa XDDDD ...
je to pěknýýý

Isaaca · Posted: Tue 21:31, 30 Jan 2007 Post subject:

tak jo já vím toto je taková rychlo dávka... ale já si nemůžu odpustit to sem nedat, když jsem to teď ještě napsala... xDDDDDDDD

Ráno když se Bou vzbudil ležel v posteli úplně nahý. Hlava ho bolela jako střep, bylo mu zle od žaludku a v tom uviděl že vedle něho někdo leží. Když odhrnul peřinu nemohl uvěřit vlastním očím.
„Co, co tady děláš!!!“ Rozkřičel se. Sumire se lekla. Probudilo jí to. Celá ospalá vylezla z postele. „Co to znamená…“
Bou ukazoval na její nahé tělo. Sumire se oblékla. Usmála se na Boua. „Byls v celku dobrej…“ Než Bouovi došlo co tím myslí, byla pryč.
Za chvíli se před jeho dveřmi objevil Teruki. „Cos tady tak pištěl?“ „Já…“ Nevěděl jestli to má říct. Radši zabouchl dveře a neopověděl. Všude po pokoji posbíral svoje věci a oblékl se.
Nechal si donést na pokoj kávu a něco proti bolesti hlavy. Po probrání Miku-a i Kanona se celá skupina rozhodla opustit hotel.
Miku hned byl zvědavý: „Tak co?? Jaká slečna tě ulovila?“ Šibalsky se usmíval na Boua. Teruki se zarazil. „Tys byl s ženskou?“ Bou jen seděl v rohu auta a neodpovídal.
„Tak ho nechte kluci…“ Zastal se ho Kanon. „…nevidíte, že se stydí…“ Pak se už Boua na nic nevyptávali.
Miku s Kanonem vystoupili společně a Teruki se vezl ještě dál. Raději se na nic Boua nevyptával, protože viděl, jak je ze všeho špatný a že mu není dobře. „Tak si běž lehnout…“ Pobídl ho Teruki. Bou se vyvalil z auta a zapadl domů a hned zalezl do postele.
Mezi tím Sumire šla navštívit svou přítelkyni Tomiko. „Tak jak holka?“ Sumire se usmála. „Byla jsem s Bouem…“ Prohodila. „Tak tentokrát Bou… se divím… se ti nelíbil… jak nosí ty ženský šaty…“ „Ale tak výš co vybírat si nemůžu…“ „Ke Kanonovi se nedalo ani přiblížit…“ „…Miku si ho pěkně hlídá…“ Usmála se Tomiko. „A co teď??“ „…teď hezky zdiskredituju celý AnCafe!
Bou se od té doby se Sumire neviděl. Vlastně se neobjevovala nikde, kde by přišla do styku jak s ním nebo s Kanonem. Kanon byl teď opravdu šťastný. Koncertování se jim dařilo. Bou už na to dávno zapomněl a tak si žili jako by nic.
Ovšem znovu o několik měsíců později se událo něco co je všechny vyvedlo z rovnováhy. Každou středu vychází časopis jménem Drbárna. Tentokrát tam mělo být něco o jejich skupině, přestože to nekupují, tak si to dneska koupili.
Na přední straně byl velký nápis „AnCafe! Co jsou vlastně zač??“
„Tak co na nás zase vyhrabali?“ Smáli se. Jenže úsměv jim rychle zmrznul! V časopise nalezli něco, co opravdu nečekaly. Co nikdo nečekal, ale hlavně netušili, jestli to je pravda a nebo jen lež!!!
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Lina.Lina · Posted: Tue 21:46, 30 Jan 2007 Post subject:

co tam jééééé???

Isaaca · Posted: Wed 21:32, 31 Jan 2007 Post subject:

mám trochu špatnej pocit, jestli se z toho už neztává "trapná telenovela"...

V časopise byla vyfocená Sumere. Na sobě měla takové bílé volné šaty, pod kterými se vzdouvalo velké břicho. „Sumire je těhotná!!!“ Vykřikl Bou s vytřeštěnýma očima. V článku píší něco o tom, že otcem může bát Bou a nebo dokonce Kanon.
Oba se na sebe podívaly. Kanon si byl jist, že kdyby to měla s ním už by se to muselo provalit dřív, protože spolu delší dobu nespaly. Pak všichni pohlédli na Boua.
„Ty a Sumire?!“ Zděsil se Teruki. Bou schoval svůj obličej do dlaní. „Hai…“ „…kdy?“ Vyzvídal dále Teruki.
„Nooo… jak bylo po tom koncertě… tak jsem byl úplně zlitej… a ráno jsem se vzbudil a ona byla vedle mě…“ Styděl se za své chování a tak radši odběhl do vedlejšího pokoje. Zabouchl za sebou dveře a zamknul.
Miku pohlédl na zabouchnuté dveře a potom na Kanona. Ten se jeho pohledu docela lekl. „Opravdu nemůžu být otcem!“ Osočil se. Miku se na něho ještě jednou zkoumavě podíval. „No dobrá…“ Přitom ho přitiskl blíž k sobě a políbil ho na tvář. „…já ti věřím.“
Teruki byl celý zmatený. „Jak se mohl Bou vyspat s tou…“ Dlouho váhal použít ten výraz, pak ho ovšem řekl: „Kurvou!“
„Uklidni se…“ Snažil se Kanon. „Sumire se mu musela určitě vnutit… a jak se zdá Bou v tu chvíli nebyl moc při smyslech…“ Všichni tři se na sebe podívaly. „Co teď uděláme?“
Nejdřív šli k zamknutým dveřím. „Bou vylez… my tě z ničeho neobviňujeme a nemyslíme si o tobě nic špatného.“ Bou konečně vylezl. Měl zarudlé oči a rozmazaný maku-up. „No tak… třeba to nebude tvoje…“ Snažil se působit Teruki mile. „…jenže já si z té noci opravdu nic nepamatuju… jenom to ráno… to její nahé tělo…“ Při těchto slovech se vybalila i Kanonvi. Trochu se zasnil, ale teď viděl pořádně jaká je to mrcha a nechápal, jak ji kdy mohl milovat.
Z ničeho nic se rozezněly telefony. Kupy novinářů chtěly vysvětlení. Všichni říkali jen „No coment.“
Miku z Kanonem opustit Bouův dům a jet k Miku-ovi. Jenže když vylezli ven všude byly zvědavý novinář, kteří chtěli mluvit s Kanonem. Dost ho uráželi. Miku už to nemohl poslouchat: „Necháte nás projít!!! Nebo zavolám policii!“ Vytáhl mobilní telefon. Přitom stiskl Kanonův rukáv a táhl ho z té hordy novinářů.
„Konečně jsem v autě.“ Oddychl si. Při pohledu na Kanona ovšem nebyl moc veselý, protože on působil, jako tělo bez duše. „No tak Kanon-chan… to se nějak vysvětlí…“ Začal mu prohrabávat vlasy. Pak ho vášnivě políbil. V tom se kolem jich auta utvořila záře. Tu způsobilo množství blesků dychtivých novinářů.
Miku nastartoval. Šlápl pořádně na plyn a odjeli.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Lina.Lina · Posted: Wed 21:38, 31 Jan 2007 Post subject:

jooo může umřít při porodu pokud to není polštář XDDDDDDDDD.................mnooo ale nechci být moc drastická XDDD

Shinju · Posted: Thu 9:50, 01 Feb 2007 Post subject:

keď už má veľké brucho, asi nemôže potratiť, čo.....hmm XDDD to určite len predstiera, mrcha jedna XDDDDDDDDD

Corciliena · Posted: Thu 15:05, 01 Feb 2007 Post subject:

Lina.Lina · Posted: Thu 15:41, 01 Feb 2007 Post subject:

Isaaca · Posted: Thu 23:01, 01 Feb 2007 Post subject:

„Ta Sumire nám nedá snad nikdy pokoj!“ Nadával řídící Miku. Kanon radši jen koukal z okýnka a pozoroval ubíhající přírodu.
Zato Bou s Terukim se dost pohádali. „Tak ty si vlezeš do postele se Sumire!“ „Ale já…“ „Jenom neříkej, že si nic nepamatuješ…“ „Jooo tak to říkat nebudu… protože si moc dobře pamatuju jak si tam seděl obležen… tolika slečnami!!!“ „…a tobě to snad vadí?“ „…a mělo by??“ Teruki se zarazil, pak však začal horečnatě kroutit hlavou. „Ne!!! Já aspoň z žádnou neskončil v posteli a neudělal jí děcko!“ To Boua dopálilo. Vrazil pořádnou facku supícímu Terukimu. Ten jenom strnule pozoroval jeho pomalu spouštějící se ruku.
Ani Bou sám nemohl uvěřit tomu, co udělal. Teruki měl pěkně červený otisk na tváři.
„Gomenasai….“ Omluvil se Teruki. „Přehnal jsem to.“ Přitom si třel svou zarudlou a přitom bolavou tvář. Bou se usadil na gauč a Teruki se sesunul vedle něho. Přátelsky ho poplácal po stehně v takovém tom gestu ‚snad to bude dobrý‘ jenže v tom se něco zvrtlo.
Terukio ruka z Bouova stehna nezmizela. „Co to…?“ Divil se Bou. Terukiho ruka začala hladit Bouovo stehno. Začala mu vyhrnovat sukni výš a výš!
„Počkej…“ Bou si přidržoval sukýnku. Teruki však na Bouovo „Počkej“ nereagoval… Přisunul se k němu blíž a druhou rukou ho uchopil za zátylek. Držel ho pevněji aby neucukl a políbil ho!
Zprvu se Bou cukal, ale po chvíli se poddal. Uvolnil se a vnímal Terukiho polibky, a dokonce ho k sobě i více přitiskl!
Miku zaparkoval. Naštěstí před jeho domem nebyly žádní novináři. Proto rychle přeběhli dovnitř. Zabouchli dveře a zamknuly.
„To sem rád, že jsem tady.“ Usmál se Kanon. Snažil se zapomenout na noviny a na ty novináře.
Najednou mu začne zvonit mobil. To číslo Kanon důvěrně zná. „Co chceš Sumire?“ „Tak co Kanonku… myslíš, že je dobře, že si mě opustil…?“ „Ty..!!!“ V tom mu telefon vytrhl Miku. „Už nevolej!!“ A zavěsil.
Kanon obtočil své paže kolem Miku-a. Opřel svou hlavu o jeho rameno a něžně ho začal líbat na krku.
„Tak on ti zavěsil?“ Ptala se Tomiko zrudlé Sumire. „Hai… co si to dovoluje… ten Miku…“ „A co ty… je ti dobře?“ Sumire si zapálila. „To bys neměla dělat… mysli na to dítě….“ Tuto radu však ignorovala a pořádně si popotáhla. Kouř pak vyfoukla přímo Tomiko do obličeje.
„Tak hola… a zajímalo by mě jak ti to tvý břícho k něčemu pomůže…“ Přitom do něho lehce šťouchla. Sumire se přitom zakuckala. „Nemáš kouřit!“ Znovu ji napomenula Tomiko a vytrhla cigaretu z ruky.
„No dobrá… Já teď počkám jak zareaguje Bou… a Kanon… jsem zvědavá k čemu se odhodlají… přeci jen čekám dítě jednoho z nich!“ Sumire se rozchechtala. *hahahahhahha* Tomiko na ni pohledla.
„Doufám, že si ale uvědomuješ, že ani jeden z nich není pravým otcem tvého dítěte!“
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Lina.Lina · Posted: Thu 23:27, 01 Feb 2007 Post subject:

jáááá chci vraždit!!!!!!!! "bere z kuchyně nůž" XDDDDDDDDDD
mnooo jinak samozřejmě kawaiiii Bou + Teruki waiiiiiii XD

jUsT.mE · Posted: Fri 12:56, 02 Feb 2007 Post subject:

Isaaca · Posted: Fri 23:45, 02 Feb 2007 Post subject:

Teruki se konečně odtrhl od Boua. Oba na sebe nevěřícně hleděli. „Co to mělo znamenat?“ Kulil oči Bou. Teruki si mnul dlaněmi o sebe. Nevěděl co odpovědět, přeci jen, on se vrhnul na Boua.
„Já nevím…“ Pozoroval špičky svých prstů.
„Tak… tak…“ Bou nevěděl co mu má na to říct. „Tak to nebudeme nijak rozmazávat…“ Teruki vstal a chtěl odejít. Pak mu znovu hlavou proběhly ty pocity co cítil, když byl v těsné blízkosti s Bouem, když ho líbal, když se dotýkal jeho těla.
„Já nevím… ale asi tě mám rád.“
„Teruki…“ Bou vstal. „Rád??“ Opakoval. Šel k Terukimu. Položil mu ruku na rameno. On se otočil. Viděl, že Bouovi stkají slzy.
„Ne.. nebreč…“ Při těchto slovech mu otřel slzy svou rukou.
„Já… já si nemůžu pomoct…“ Vzlykal Bou. Teruki ho k sobě přivinul. Tiskl ho k sobě velice pevně. Bou ho začal taky objímat. Přitom krabatil jeho košili.
„Já tě možná… asi tě taky… mám rád…“ Pošeptal Bou. V Terukim hrklo. Nechtěl si přiznat, že by kdy Bou jeho city mohl opětovat. „Já tě miluju!!“ Dodal Bou velice potichu.
Znovu se pustili do polibků. Tentokrát nebyl tak ostýchavé, jako před tím. Teruky proplétal prsty mezi Bouovými vlasy. Oba cítili něco, co ještě nikdy nezažili.
Mezi tím Miku dostal nápad.
Vytočil číslo: „Dobrý den… potřebovali by jsem vaše služby….“
„Ano pane…“ Zvalo se na druhé straně. „A s čím vám můžu pomoci?“
„Chtěl bych si vás najmout… aby jste zjistil, kdo je otcem dítěcí co čeká Sumire.“
„Dobrá… ale bude to něco stát… velký ‚něco‘!“ Pousmál se detektiv.
„S tím počítáme, pane Kime.“Potom domluvili podrobnosti. Miku zavěsil.
„Tak a teď si na nás Sumire nepřijde! Kim je nejlepší detektiv, kterého znám!“
„Myslíš, že je to dobrý nápad?“ Trochu se strachoval Kanon.
„Jo určitě to bude dobrý… a hlavně budeme znát konečně pravdu.“
„Miku, nechceš si udělat hezký zbytek dne?“
„Proč ne… Co máš v plánu?“ Kanon se šibalsky pousmál… „Tak si uvaříme společně něco k obědu… a potom se můžeme na něco kouknout a tak…“
„No proč ne…“ Souhlasil Miku.
Zašli do kuchyně. Vyndali na stůl všechny jedlé věci. Moc jich tam opravdu nebylo, a proto… „Tak já radši objednám pizzu…“ Pousmál se Miku.
„Miku… Miku… měl bys s tím něco dělat… plesnivý sýr… trvej chleba… jak tak můžeš žít…?“ „…ten chleba není plesnivej!“ Vzal ho do ruky a ukazoval. „To není plíseň!!!“ „…jo a co to teda je?“ Smál se Kanon. „Ty nám asi potřebuješ brejle…“ Utrousil Miku. „Héééj…“ Kanon mu vytrhl chleba z ruky. Ohodil ho kam si do rohu místnosti. Miku jen nemohl uvěřit té Kanonvě impulsivnosti.
„Miku-chan…“ Stál těsně u něj. Za Miku-em byl jídelní stůl. Pořád se snažil jít k němu blíž a blíž, až se Miku nemohl ani pohnout. Opatrně se položil na prázdný stůl. Kanon mu rozepnul košili a opatrně si vlezl obkročmo na něho. Slonil se k jeho rtům, které úplně bažili po jeho polibcích.
Líbali se. Kanon se skláněl níž a níž. Miku-a do zátylku tlačilo prostírání. Ovšem, v tuto chvíli, to nevnímal jako zátěž.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Snytala · Posted: Sat 0:03, 03 Feb 2007 Post subject:

strašně moc kawaiiiiii...hlavně ten konec...

Lina.Lina · Posted: Sat 0:04, 03 Feb 2007 Post subject:

waaaaaaaaaaaai ............ty tvoje povídky jsou taaaaaaaaak kwaaaaaaai!!!!! ^.^

Isaaca · Posted: Sat 12:07, 03 Feb 2007 Post subject:

*juuu* já sem tak ráda, že se vám to líbí... *červenání* díky tomu mám náladu dál psát XDDD